Jak se vyměřuje výživné?
Při vyměření výživného soud vychází z potřeb dítěte a také z majetkových poměrů jeho rodičů. Zároveň zkoumá také, jestli se rodič, který je povinen platit výživné, nevzdal výhodnějšího zaměstnání, majetku a zda příliš neriskuje v oblasti finanční. Podobně se přihlíží k osobní péči každého rodiče o nezletilého.
Pro sjednocení rozhodovací praxe soudů, byla ze strany Ministerstva spravedlnosti ČR přijata tabulka, která stanoví rozsah výše výživného v závislosti na příjmu povinného rodiče.
Původní záměr ministerstva byl, aby se soudy tabulkami plošně řídily. Nakonec však tyto tabulky působí jako nezávazné a některé soudy se jimi řídí, některé ne. Avšak pro přibližný odhad výše výživného jistě smysl mají. Hlavním kritériem je věk dítěte.
Podíl ze mzdy nebo platu připadající na výživné dle věku dítěte:
| Věk dítěte | Podíl ze mzdy |
| 0-5 let | 9-13 % |
| 6-9 let | 11-15 % |
| 10-14 let | 14-18 % |
| 15-17 let | 17-21 % |
| 18 a více let (do doby, než je potomek objektivně schopen se sám živit) | 20-24 % |
Kromě věku dítěte soud bere v potaz i další příjmy rodiče, hodnotnější majetek, ale také pravidelné výdaje (náklady na dopravu do práce, hypotéka apod.). Samozřejmě hraje roli majetková situace i druhého rodiče, případně další osoby, žijící s ním ve společné domácnosti a mající příjem (manžel, druh, partner).
