Střídavá péče, jak to s ní je?
Rozvod nebo rozchod partnerů, kteří mají nezletilé děti, se neobejde bez nutnosti najít řešení, jak se o děti postarat. Podle občanského zákoníku soud nemůže manžele rozvést, dokud nerozhodne o poměrech nezletilého dítěte v době po rozvodu.
O tom, komu bude dítě svěřeno, se rozhoduje v opatrovnickém řízení, které sleduje dosavadní péči rodičů o děti, jejich vzájemný vztah, ale i věk dítěte, jeho názor a existence/neexistence konfliktů mezi rodiči.
Nesouhlas jednoho z rodičů
Podle Ústavního soudu, nesouhlas jednoho z rodičů se střídavou péčí nemůže být důvodem pro její nenařízení, neboť je zájmem dítěte, aby bylo především v péči obou rodičů. Z toho plyne, že pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a pokud oba mají o jeho výchovu zájem, střídavé péči nic nebrání.
Jakékoliv jiné řešení než střídavá péče, je výjimkou, která vyžaduje prokázání, proč je v zájmu dítěte jiná varianta. Soudy mají povinnost zkoumat příčinu stávajícího stavu špatné komunikace a pokusit se o nápravu.
Pokud to není možné, dítě je svěřeno do péče rodiče, který je více nakloněn ke komunikaci s druhým rodičem a který mu nebude bránit ve vzájemném setkávání.
Správný věk pro střídavou péči
Soud zkoumá názor dítěte, pokud může být vyjádřen přímo před soudem. Častěji však, zejména u menších dětí, bývá vyjádřen prostřednictvím OSPOD (orgánu sociálně-právní ochrany dětí) či znaleckým posudkem. Ten bývá v těchto případech pravidlem a má velkou váhu.
Stejně velkou váhu má pak věk dítěte, kdy se znalci a další odborníci shodují, že vhodným věkem dítěte pro započetí se střídavou péčí je věk 9 - 10 let. Jde-li například o tříleté dítě, je jeho svěření do střídavé péče spíše výjimkou.